Ptáci s okrouhlými křídly
usedávali na natažené struny
našich vztahů
a zachytávali se přitom drápky
o uzly
vzniklých dluhů.
Bývalo to pokaždé zjara,
co jsi mi nosil
sněhové vločky roztáté v kalichu květu
a já směla pít lásku z tvých očí,
které jsi nepřivíral, když jsem chybovala,
neboť mě miluješ
jako mořský útes
a rozbíjíme se oba
o vlastní těla