Pohleď na mě
jako na vesmír
Zrcadlím se ve všem

Pod hladinou temnota

Nekonečnost možností
Stísněných do prostoru
Hmoty
Kolikáté?
Které?
Tělo jako schránka
NEBO
Ohmotněná duše?
NE
ANO

Takže, jsou-li možnosti nekonečné
je všechno možné
a z objektivního hlediska
se nedá nic vyloučit

Co když neexistuji?

Struny přinášejí  v podstatě tak kompletní sjednocení, jaké si jen lze přát. V této teorii člověk nemůže říci, že existuje několik druhů objektů a všechno je z nich složeno. V jistém smyslu obsahuje teorie strun jen jediný objekt, který je rozložitý, který je jednodimenzionální, který je podobný provázku. A takový objekt se může nalézat v mnoha rozmanitých formách.
(DG)

Jsem jen iluze, protože žiji v iluzi
Myslím, jsem tedy myšlenka
Svět jako prsten
Prs ten
Prst jen
Jednodimenzionální

Interakce:
V jazyce částic říkáme: dva elektrony se pohybují a když jsou blízko sebe, jeden z nich vystřelí foton a odrazí se tak opačným směrem. Druhý elektron absorbuje foton, čímž je nakopnut a změní směr letu. Výsledek vypadá tak, že elektrony přilétnou tak a odlétnou onak.
(DG)

Když jsem blízko tebe
chci změnit směr svého letu,
abych už nelétala jen tak
chci změnit směr tvého letu,
abys létal za mnou
Když jsme blízko sebe
budem odkopnuti
sami k sobě ...

Tanec jako bitva
uvnitř těla
pohyb duše v čase
vytváří COSI

Rozhozené ruce a hlava v záklonech
pohyb vlasů jako strun
HUDBA všude kolem
jako vibrace bez konce
Bitva jako tanec
sloučených těl

Neplač
jde jen o výměnu strun ...