Jak je známo, všechno má svůj čas. Není proto záhodno věci předhánět. Budoucnost je v nás obsažena už od počátku. Touhy jsou její předtuchou, ale můžou nám nevědomě udat i špatný směr. Naše lidskost nás totiž jaksi instinktivně nutí touhám co nejdříve vyhovět, zatímco náš budoucí život většinou záleží právě na tom, jak s touhami zacházíme. Je zajímavé, že tak důležité vlastnosti jako jsou trpělivost, střídmost a pravdivost nám většinou nejsou dány jen tak, ale musíme si je v sobě vytvářet, chceme-li vytvořit něco i ze sebe sama.
Důležité je všechno – vědět kam jdu, proč tam jdu a jak jdu.
Veškeré naše úkony a myšlenky se odráží v univerzu a jako dotyk listu na vodní hladině vytváří kolem sebe kruhy vlivů, které mohou zasáhnout do dějin našich, dějin jednotlivců, či dějin jako takových. Proto máme být bdělí - abychom si byli vědomi následků našich činů. Život se skládá z pohybů a každý pohyb zase uvádí do pohybu to co se nachází v jeho okolí. Už jen to, že něco prostě JE, vyžaduje a způsobuje interakci s okolím. Každá maličkost má svůj smysl, protože není jen sama o sobě, ale vždy se na něco váže.
„Všecko, co svážete na zemi, bude svázáno na nebi, co rozvážete na zemi, bude rozvázáno i na nebi“ (Mt.18,18), vyjadřuje právě tuto neustálou interakci mezi zemí a nebem, které nejsou oddělenými, na sobě nezávislými celky, ale propojenou jednotou, která je ovlivňována oběma stranami. Esence všeho tedy vězí ve vztazích, a to jak ve hmotném (viz všechny vědecké disciplíny), tak i v duchovním smyslu/světě. Hmota je prvotně obrazem ducha, a proto je tedy možné dojít k duchu skrze hmotu a obráceně. Hmotu vytváří vzdálenosti a vazby mezi částicemi, kdy záleží i na tom, v jakém prostředí se nacházejí. To stejné platí v základu i pro tvorbu našeho charakteru, duch však má navíc vlastní vůli, která hmotě chybí. Vůle pak čerpá z tužeb, které jsou jí podnětem k jednání. Podle toho jak je obojí propojeno mají naše reakce tvořivý nebo ničivý účinek. Není reakce bez akce, není energie mez rozdílných pólů. Tma dává vyniknout světlu, ďábel dává smysl Bohu a já jsem jejich spojnicí, bojovým polem, jejich zahradou i domem.